Naše další zvířátka
V naší rodině žijí,kromě Charlieho ještě tři zvířátka:
Andulka jménem Ferda.
Ferda je naším prvním domácím mazlíkem. Mluvit sice asi nebude, ale je velmi ochočený. Létá po celém domě a až se mu chce vleze si zpět do klece. Občas ho tam dokonce nemůžeme dostat. Ferdu jsme koupili v lednu tátovi k narozeninám ve stáří cca 2 měsíců. Jeho nejoblíbenější pochoutkou je květ pampelišky.
a nyní něco málo o andulkách:
Andulky jsou velice společenští ptáci, které můžeme bez problémů chovat po párech, ale i ve velké skupině. Kromě toho se dobře snášejí i s jinými druhy.
Jednotlivé andulky, pokud si pořídíme mládě, se dají velice dobře ochočit, ale při nedostatku společníků svého druhu jim musíme věnovat mnoho pozornosti.
Těmto ptákům dáváme jako základ krmivo pro andulky, které doplňujeme senegalským prosem v klasech, kousky ovoce a zeleným krmením. Velice vhodné jsou kousky jablka a ptačinec žabinec. V hnízdním období andulky velmi potřebují také vaječnou směs. Vždy musí mít k dispozici grit a písek na trávení.
Andulky jsou jednoznačně nejznámější ptáci chovaní v zajetí. Dají se výborně ochočit a při velké trpělivosti se některé z nich také mohou naučit imitovat slova.
Talent k mluvení však nemají všechny andulky.
Mladé ptáky můžeme jednoduše ochočit, ale i starší jedinci začnou při laskavém zacházení svému ošetřovateli důvěřovat. Adulky vydávají štěbetavé zvuky. Rády se koupou, a proto jim k tomu musíme dávat příležitost. Ačkoli umějí dobře létat, jsou to nadšení šplhavci.
Pokud chováme andulku v pokojové kleci jako jeden exemplář, je důležité, aby měla dostatek rozptýlení v podobě různých hraček.
Dospělé samečky tohoto populárního druhu poznáme podle modrého ozobí, které má u samiček hnědavou barvu.
Naším druhým mazlíkem se stal právě Charlie.Dostala jsem ho já k 11. narozeninám předběžně v dubnu 2011.
A aby to nebylo bráchovi líto,koupili jsme mu k narozeninám
křečka Báru.
Bára je křeček zlatý.je velmi klidná.zato v noci je skřípání jejího kolotoče slišet až nahoře v zavřeném pokojíku.
a nyní něco o křečkovi zlatém:
Křečci zlatí jsou aktivní hlavně v noci, žijí samotářsky. Samci a samice se setkávají jen v době páření. Mimo tento čas se napadají a jsou schopni protivníka ukousat. Jsou to obratní lezci a skokani. Mají ve zvyku kálet jen do jednoho rohu a jsou schopni naučit se chodit na křeččí záchod. Ve volné přírodě se vydávají za potravou daleko, nacpou si ji do lícních toreb a odnesou do nory.
a u babičky bydlí fenka Angie (Maltézáček).
To co si nyní přečtete naprosto odpovídá životu naší 2a půl leté fenky Angie.byla s námi dokonce i u moře.
A nyní něco o jejím plemenu:
Maltézáček je milý a oddaný pes; citlivý, jemný, hravý a roztomilý. Jednoduše řečeno - ideální pes do bytu a k dětem. Stejně jako u jiných plemen se i u maltézáčka můžeme setkat s velice temperamentními jedinci, kteří se v kombinaci s nedostatečnou výchovou a nejasnou hierarchií v domácnosti mohou stát až agresivními (nijak se tedy neliší od jiných psů). Zdá se, že obvykle jsou poddajnější fenky
, zatímco psi mohou mít tendenci zaujímat v rodinné smečce první místo.
Maltézáček je společenské plemeno, chce být milován, opečováván a v každém případě chce být viděn.
Dokáže být neuvěřitelně citlivý, vnímavý a milý. Reaguje na hlas a nesnáší hluk. Na křik a tvrdé zacházení reaguje panikou a úzkostí.
Je velice chytrý, učenlivý a bystrý. Chce být u všeho a do všeho „mluvit".
Maltézáček je pes „do kapsy", proto není vždy nutné nechávat ho samotného doma. Bude šťastný kdykoli a kdekoli, pokud bude v náruči svých nejbližších.
Přes svůj malý vzrůst má hodně elánu. Pro sport se však nehodí.
Rád si hraje, zvládne i delší procházky, ale usedlý životní styl mu nedělá problém. Rád se ujme role gaučového povaleče. Dožívá sed průměrně 14-15 let.
